Obytná čtvrť

Řeč – „Pište do uvozovek, nejlépe vytučněně“
Myšlenky – Je více forem, jak myšlenky psát, nejlepší variantou je asi kurzíva, nebo „Kurzíva a uvozovky“
Děj – Cokoli postava dělá pište normálně, bez kurzívy, či zvýraznění.
nad příspěvek vždy napište, kde se postava

Došel domů asi něco po půlnoci. Netušil, že je pryč tak dlouho. Ani neměl pojem o čase. Možná by přišel dřív možná déle, ale to člověk nějak netuší. Nejhorší věc je když si člověk nechá doma telefon, takže ani neví jestli ho někdo naháněl nebo ne. To bude zase nervů až přijde domů. Bude hledat hromadu věci, pak se bude strachovat, že tam určitě něco nechal a nakonec to dopadne tak, že všechno má na jednom místě jak to většinou bývá.
Vešel do domu a přešel ke svému bytu. Chvilku hledal klíče, které s úspěchem našel. Zasunul klíč do zámku, pootočil s ním a čekal až to cvakne což se také stalo. Vplul dovnitř a zamkl za sebou dveře. Tady se k němu nemůže jen tak někdo dostat. Hlavně když nikdo neví kde má náhradní klíč. Tedy kromě jedné osoby, které taky říká až moc věcí než je dobré a jen tak jedna osoba ví, kde má náhradní klíč. Normální lidé si ho dávají pod rohožku nebo někam do rámu u dveří. Jen on ho má strčený pod parapetem v okně, které vede z chodby mezi byty. Problém pak bude až mu jednou spadne a nenajde ho. Mohl by ho najít někdo jiný a totálně mu vybrakovat byt, ale co by tam našel? Nic. Maximálně normální byt jednoho “nevinného” člověka, který je naprosto mírumilovný a nikdy by nikoho nezradil a ani by nikomu neublížil - škoda jen, že to není pravda.
Odhodil batoh někam do rohu v malé předsíni a vplul dál do svého skromného bytu, který by si taky mohl někdy uklidit. Má tam nehorázný bordel. Přešel do ložnice kde si vzal nějaké random kraťasy do kterých se oblékl, aby nemusel být pořád v těch plavkách. Hodil je někam do rohu pokoje a přemístil se do kuchyně kde si vyndal něco rychlého v lednici. Objevil jen nedojedený sandwich, který si dělal dneska k snídani. ”Nah.. Tak už to dojím no.” Zakousl se do něho - spíše ho zhltl, ale co už. Chvilku hleděl z okna, ale pak všude pozhasínal a šel si lehnout. Svalil se na břicho a natáhl se pro telefon, který byl vedle něho. Div neoslepl když ho odemkl. Měl by si tlumit před nocí jas, aby se to příště nestalo. Nikdo ho nenaháněl za což byl rád. Asi by nepřežil už odpovídání na stupidní otázky svých přátel. Odhodil telefon někam do pokoje. Ještě chvilku přemýšlel, ale nakonec zavřel oči a usnul. Obvykle na břiše neusíná, ale tentokrát to je výjimka.

Už ani nevěděla, kolik je hodin, měla jen tři základní informace -nechce se jí spát, nemá co dělat a ví, kde se nachází její rozptýlení. Občas takové noci měla, nemohla spát a netušila co s volným časem, který se jí tím pádem nabízel. Ona ted nemohla spát dost často a asi by s tím měla někam zajít, ale dostala by prášky a to je zbytečný otupovač mysli, hrozně to neměla ráda. Navíc většina stejně jenom uškodila a místo toho, aby ulevila od bolesti, přivodila další. Svým způsobem to tedy zabíralo, zbavilo to alespoň jedné bolesti, nebo to minimálně člověka donutilo na ni zapomenout a vyřadit ji. Dle ní to prostě byly zbytečnosti, kterými krmí rádoby nemocné, podobně jako ovečky hrnoucí se za stádem zbytečnými kecy o něčem, co je naprostá kravina.
Chvíli jí trvalo, než ze skříně vyhrabala šortky a natáhla si je na sebe, protože byla z nějakého důvodu zvyklá chodit po domě v obyčejné košili, místo té noční, nebo nějakých šatů, na které nikdy moc nedala. Košili nechala být tak, jak byla a aniž by se nějak upravila -ono to bylo stejně jedno, protože vlasy jí vždycky rozcuchal vítr, ne, že by se ho o to prosila, ale byl docela paličatý a sobecký, co o to, bavilo ho to a nedbal na to, že třeba nechce mít úplně rozcuchané vlasy, sotva vyjde ven- vyrazila z bratrancova bytu. Sešla k výtahu, kterým se svezla dolů a tudy zamířila ven. K jejímu údivu a také štěstí nefoukal ani tak zběsila vítr, jako třeba předchozí den, proto si začala různě prohrabávat vlasy, aby nevypadaly, jako kdyby právě vstala, což se po chvíli i povedlo.
Nebylo to ani deset minut chůze, když stanula před budovou, ve které bydlel Ethan, který byl mimochodem tím zabavením o kterém jsem už jednou mluvila. Občas tam za ním došla a většinou o tom ani předem nevěděl, jako třeba teď. Někdy tam na něj musela i čekat, což bylo hrozné, ale po půlnoci už většinou býval doma. V nejhorším se třeba rozvalí na jeho posteli a bude si počítat ovečky na stropě. Opravdu se chovala, jako kdyby tam snad bydlela, zkrátka jako doma, nebo alespoň docela podobně.
Jen co měla v ruce klíček, který sebrala z 'tajného místa,' odemkla bleskově dveře a klíček vrátila zpět na své místo u parapetu, tam mu bylo dobře, tam musel i zůstat. Snažila se být co nejtišší, aby ho případně nevzbudila, kdyby spal. Kontraproduktivní. Jen co vešla do jeho pokoje a všimla si, že obsazuje jeho vlastní postel, roztáhla ruce a spadla -respektive svalila se na něj s tím, že nezvykle spal na břiše, tudíž to bylo trochu nečekané a čekala jiný dopad. Vymrštila jednu nohu nahoru a jednu ruku, načež se převalila a hlasitě zívla.
"Ethane nespi." Zamručela a poplácala ho po zádech ve snaze ho probudit, kdyby náhodou ten její dopad nebyl dostatečný. Natočila se na bok a podepřela si rukou hlavu.

Zdál se mu tak krásný sen o tom, že má hezký a malý domeček u velkého jezera, které je obklopené lesem. Kolem poletoval různý hmyz a práce, v jezeře skákaly plavaly ryby a v lese a před domkem pobíhala zvířata a děti.. Počkat cože? Děti? On a mí děti? To nikdy nepůjde dohromady. Otázkou je s kým ty děti má? Doufá, že aspoň s někým pohledným, pohlednou raději, aby se nevyskytlo nějaké nedorozumění, které by vysvětloval hodně dlouho. Bylo to zvláštní, protože na všech fotkách byl jen on a dvě děti. Nikde žádná žena nic. Asi si ty děti adoptoval, aby se necítil tak sám, což by bylo velmi pravděpodobné. Ale i tak to nedává smysl. Proč by si pro radost adoptovával děti? Proč?! To už by si raději 'adoptoval' nějakou sexy ženskou se, kterou by vyplnil ten volný čas než si hrát si s dětmi, které neměl moc v lásce.
Přišel večer. Děti byli uvnitř a chystali se ke spánku. Pořád přemýšlel nad tím jestli s někým má nebo ne. Takhle dlouho a pracně v životě nepřemýšlel a netušil, že i ve snu ho z toho může bolet hlava, ale zřejmě to tak funguje. Zvláštní to pocit prožívat bolest ve snech. Kdyby to bylo jen v obyčejném spánku tak v pohodě, ale prostě sen? Stejně ho zapomene až se probudí a nebude mít ani nějaký pocit, že by něco prožíval. Jeho mínus, nemá takhle zapomínat.
Děti už spaly a on seděl dole u stolu s jednou fotkou v ruce, kde stála nějaká jistá osoba jenže místo siluety postavy byl jeden velký flek. Jako by ani ten sen říkal, že nesmí poznat svojí vyvolenou. Celé to je nějak postavené na hlavu. Celý ten sen, celý dnešní den, který byl také poněkud zvláštní. Najednou se něco ozvalo z venku. Jakoby někdo šel po cestě a blížil se pomalu k domku. Nevěděl kdo by to mohl být nebo co by to mohlo být. Doufal, že je to jen nějaké zvíře a i když věděl, že je to jen sen tak přesto se mírně bál. A zřejmě měl důvod proč. Ve dveřích se vynořila nějaká obrovská koule s nohama a rukama. Vypadalo to jako člověk, ale byl to tlustý člověk a ještě horší byl fakt nechutný. Ono stvoření se za ním rozeběhlo a nahánělo ho po domě. Utíkal co mu nohy stačí, ale naběhl si do kouta, kde byl v pasti. S vyděšeným výrazem se krčil v koutě a sledoval jak na něho koule masa, kostí a toho všeho tuku padá.

”Vážně Brook?” Zeptal se rozespale když na něho dopadla a odvalila se vedle něho. Zvedl jednu ruku na které měl zdvižený prostředníček. Sice za ním někdy chodí, ale většinou o tom neví, nebo je tady dříve a čeká na něho až přijde. Tentokrát to zase nečekal a fakt ho vyrušila ze spánku. Sice to bylo nemilé probuzení, ale bude jí vděčný, že ji zachránil z toho hrozného snu. ”Nechceš se sem rovnou nastěhovat když sem chodíš jako by jsi tady bydlela?” Zeptal se se smíchem v hlase, protože i kdyby se měl odstěhovat na druhý konec města tak za ním pořád chodila a určitě by za ním chodila i kdyby spal. Tak je rád, že má zrovna jí. Kamarádka s výhodami se v životě hodně hodí když člověk ví jak je využít. ”Ale když jsi tady tak by jsi mi mohla namasírovat záda.” Ušklíbl se a natočil hlavu směrem kde ležela. Asi vypadal jak strašák. Otlačený obličej, rozcuchané vlasy, které takhle vypadají normálně a totálně rozespalý, že neví co přesně dělá nebo co třeba i říká. Občas se tak může stát, že plácne nějakou blbost, kterou si ani neuvědomí a nakonec to stejně všechno dopadne jinak než jak myslel.

Jen lehce kývla hlavou a naznačila na tváři úsměv.
"Samozřejmě, nemohl jsi čekat nic jiného." Odfrkla si a zívla. Při pomyšlení, že by třeba mohla spát, konečně usnout, když bude unavená, se jí chtělo spát ještě víc. Jenomže dobře věděla, že jen tak neusne. Vždy to trvalo moc dlouho a na to ona neměla nervy, navíc se často budila, takže na vidatný spánek mohla zapomenout. Jediné, co zhruba tak nějak pomáhalo, byl alkohol, protože s tím se usíná hezky, rychle a hlavně na dlouho. A to se ani nemusí snažit. Je to však poněkud kontraproduktivní, protože potom si musí dát nekolik káv a o to méně je následující večer unavená a šance na spánk se snižují. Neříkám, že by celé dny nespala, spíš toho většinou nenaspí moc, takže ano, občas ten přebytečný čas využije k návštěve Ethana.
"Bydlet s tebou? Olíku, to bych tě jednou musela zabít." Zasmála se a provokativně na něj našpulila rty. Představa, že by tihle dva jednou bydleli spolu nebyla příliš růžová. Vždyť by se po nějaké době nesnesli, ale jednu výhodu by to mělo -mohla by spát v té skvělé posteli. Nevěděla, čím to je, ale leželo se na ní božsky, líp, než na těch tvrdých, prkenných matracích, které má na bytě její bratranec, se kterým bydlí. Nicméně to nemění nic na tom, že by se tam asi pozabíjeli -nebo možná ne? Ono je to složité, ale Ethan by se také jednou mohl naštvat a nedopadlo by to dobře. Co by potom chuďatá Brooklyn dělala?
"Chceš zneužívat mé přítomnosti?" Zašklebila se na něj, skrývaje potutelný úsměv. Chtě nechtě, nakonec se stejně vyhoupla do sedu a poté přesedla obkročmo na něj -samozřejmě jen z toho důvodu, že z boku by to pro ni bylo nepohodlné. Jak sobecká, ale nemyslím, že by mu to takhle vadilo. Potom se tedy trochu sehnula a začala ho masírovat od lopatek.

”Myslím, že kdybych se tady zabarigádoval, tak to stejně nepomůže od toho, aby jsi se sem nedostala. Ty si najdeš způsob jak se sem dostat.” Zasmál se a už se jí chtěl zeptat proč si nelehne a nespí. To si pak uvědomil, že má ty její problémy se spánkem, tak se na to raději neptal. Ale neříká, že by nebylo od věci kdyby usnula a byla v klidu. V ten moment by mu bylo i jedno, že by mu spala v posteli. Stejně by to asi nebylo poprvé ani naposled. To se stane ještě tolikrát. Tedy pokud se neodstěhuje a jí neřekne kde by bydlel. To by pak asi vlezla do bytu úplně někomu cizímu. Sice by chtěl vidět jak se tváří ten někdo cizí a Brook. Ta by pak Ethana vystopovala a asi stáhla z kůže a ještě to celé spálila a utopila. Ona je schopná všeho.
”Co prosím? Ty mě? Já nevím kdo tady přehlíží ten fakt, že leze lidem do jejich bytů a postelí. Co by na to řekl tvůj bráchanec, že chodíš takhle po nocích ke klukovi?” Uchechtl se. Bavilo ho být takhle rýpavý a takhle podávat realitu. Kdo by za to nebyl rád? Pravděpodobně nikdo, protože většina lidí v tomto světě nedokáže přijmout pravdu, pak se urazí a začnou ho totálně nenávidět za to, že si jen zahrál na hodného, pravdomluvného chlapce, který by neublížil žádnému děvčeti - ach ta ironie. Ale jak zná Brook tak ta by ho jen tak nepřestala mít ráda. Tedy, jeho možná ano, ale jeho postel zřejmě ne, když je tady pomalu každou noc. ”Navíc není moudré takhle chodit k lidem do bytů. Co kdyby byl dotyčný člověk v nějaké jiné náladě, napadl by tě a udělal ti věci, které jsou protizákonné?” Dneska mluvil nějak chytře. To bude asi tím, že byl probuzen nebo tím, že si aspoň s někým popovídá a má chuť si povídat. To se jen tak nevidí, že si chce takhle v noci povídat.
Ucítil ji, když si na něj sedla. Mírně vydechl, protože nečekal, že si na něj sedne, ale co už. Aspoň si užije po dlouhé době pořádnou masáž. Nikdo mu nechce žádnou masáž udělat a proto musí všechno dělat s tuhýma a bolavýma zádama, což není vůbec žádná zábava. ”Já tvou? Nevím kdo komu rád chodí do postele.” Zasmál se a mrkl na ni. Co by dělala ona, kdyby jí vlezl oknem do pokoje a začal jí okupovat postel? Asi by vypadal stejně jako právě teď polouvolněný Ethan a možná ještě o něco lépe, protože ona jen tak nespí.

"Nic nezabrání Brooklyn Turnerové, aby se dostala do oblíbené postele!" Prohlásila se smrtelně vážným výrazem i tónem, ale dle jejích cukajících koutků a bohužel i nechtěné teatrálnosti, kterou do tohoto kratičkého prostoru vložila, bylo poznat, že to samozřejmě myslí, jako srandu. Ač na tom bylo i něco pravdy, vážně by jí nic nezabránilo, aby se tam dostala. Vzteklý pes, vlk, buldozer, ochranka, nějací namakaní bodyguardi, které lze vidět v některých filmech. Zkrátka nikdo a nic. Samozřejmě bylo i hezké usínat jinak, než jen sama, v liduprázdném pokoji, jako to bývalo, když bydlela s rodinou v Aeropolis. Bylo to takové milejší, osvěžující, uklidňující. A cítila se určitě víc v bezpečí, ač by to nepřiznala, protože ona je přeci nezávislá žena, která se nepotřebuje poutat na nějakého arogantního kamaráda Ethana, ani na bratrance. Nepotřebuje, aby ji někdo chránil, jako květinku, nebo střežil, jako poklad. -Nebo elektroniku. Ale i když potřebovala prostor, potřebovala zároveň i občas nebýt sama. I kdyby to obsahovalo jen přespávání u kamaráda, kde se jí usíná o tolik lépe. A nebude to jen tou matrací, která byla sakra skvělá.
"Ale Olie, já jsem úžasná princezna Brook, zabít mě, by byla ta největší chyba, ve tvém životě. Musel by jsi spáchat sebevraždu, kdyby jsi to udělal, protože by se ti po mně a mém vloupávání se k tobě domů neskutečně stýskalo." Pronesla s neskutečnou hraností v hlase a ruku si falešně přikládala na hrudník a to přímo k místu, kam mířil hrot srdce. Tudíž levá. Ale koho tyto nudné, biologické, či bůhví jaké bláboly zajímají? Lidské tělo si každý může prozkoumat sám, jak chce.
"Nic by jsi mi neudělal ani ve tvé špatné náladě, přišel by jsi o hodně." Provokativně našpulila rty a hned poté jí přešly do pobaveného úšklebku. Jako kdyby tím chtěla něco říct, jako kdyby bez ní nemohl žít. Samozřejmě, že mohl, ale pro ni to přátelství trvalo moc dlouho, že si ani nepamatovala, co bylo před tím. Jistě, pro někoho je to chvilka, ale ona se s nikým moc dlouho bavit nikdy nevydržela. Ethan by si toho měl vážit.
"Tak počkat-" Zarazila se a na chvíli s masírováním přestala. Hlavu naklonila blíž k němu, aby mu viděla do obličeje a trochu se zamračila.
"Tobě snad vadí, že ti lezu do postele?" Povytáhla překvapeně obočí a tentokrát se tu dotčenou scénku snažila zahrát co nejvíce přesvědčivě, jak jen to šlo -a že to opravdu šlo.

”To je fakt. Ty si najdeš nějaký způsob.” Zasmál se a zavřel na chvilku oči. Přemýšlel tak nějak o všem možném a jak by asi vypadal jeho život, kdyby byl ten slušný prosťáček co rád pomáhá ostatním, má dobré známky a chodí do čtenářského kroužku. Kdyby to tak bylo tak je asi stále panic a dlouho by si nevrz. Dokonce by asi nepoznal Brook. Ale byl by na tom určitě lépe než teď. To by možná bylo jedno plus, ale co když ne? Byl by maminčin mazánek. Nosil by takové ty svetříčky, brejličky a a bůh ví co ještě.
”No jistě. Ještě by ses mi i po smrti vloupala do hrobu, aby jsi mohla být poblíž mě.” Ušklíbl se a otevřel oči. Podíval se očkem na ni a sledoval ji. Občas ho opravdu štvala, ale měl ji rád. Mohl jí říct cokoliv, ona jemu a oba byli šťastní. Prostě kamarádi co nejsou obyčejní kamarádi. Rozhodně takový přátelé se hledají opravdu těžko. Hlavně najít někoho kdo je aspoň něčím stejný a má aspoň nějaké stejné zájmy, protože mít přátele bez podobných zájmu je jako mít pizzu bez kečupu - drsné přirovnání i know.
”Neodsuzuj knihu podle obalu.” Podíval se na ni mírně vážným pohledem a chladným klidem v očích. Ano, nikdy by jí nic neudělal, ale člověk dělá v různých stavech různé blbosti a chyby. Každý má své chyby i ten kdo se snaží těm chybám vyhýbat. Ethan bývá občas jedna velká chyba, které se nedá vyhnout nebo ji nějak obejít. Hlavně když není ve své obvyklé náladě a má chuť se prát nebo nějak šikanovat i když k tomu obvykle nemá důvod. Spíše to dělá jen tak pro zábavu nebo pro to, aby ukázal těm co si myslí, že jsou k ničemu, že k ničemu nejsou a dají se nějak využít. Krutý způsob, ale aspoň něco se počítá.
”To jsem neřekl.” Shodil ji ze sebe a posadil se. Protáhl se a podíval se na ni. Teď ho něco napadlo, ale asi to bude možná trochu krutý způsob. A to měl v plánu jít spát. Lehl si nad ní a chytil ji ruce těma svýma. Naklonil se k jejímu uchu s jednou jedinou větou. ”Jen jsem řekl, že nevím kdo komu rád chodí do postele. A nikdy nevíš co je schopný člověk udělat, ikdyž ho znáš dostatečně dlouho.” Foukl ji mírně na krk a podíval se jí do očí. V jeho přítomnosti by si na něho měl člověk dávat pozor. Velký pozor, aby nepřišel k úrazu nebo k úhoně. Uvolnil jednu svou ruku a natáhl se pro polštář, kterým ji posléze praštil. Slezl z ní a svalil se na záda vedle. ”Dělám si srandu. Jen jsem tím chtěl říct, že vždycky zabereš skoro celou postel.” Zasmál se a dal si jednu ruku pod hlavu.

Povytáhla obočí a trochu překvapeně zamrkala. "To si fakt myslíš, že bych se uchýlila k nějaké nekrofilii? Jen kvůli tobě?" Pobaveně se zasmála a po chvíli přemítání nad věcí, kterou si samozřejmě jen ze srandy vyvodila, zavrtěla hlavou. "Moc si věříš, Olie." Informovala ho, protože bez ní by to přeci určitě nevěděl. Ale znala ho lépe než kde kdo. I když o něm věděla i věci, které by raději vypustila z hlavy -měla ho ráda, byl to její kamarád, ač s trochu divnými úchylkami, alespoň jí to tak přišlo. Nicméně každý si frčí na něčem jiném, že? Netřeba odsuzovat. "Jsi snad kniha? Nejsi, až budeš, dej mi vědět. Ale teď tvůj obal soudit budu, protože na vnitřnosti se ti dívat vážně nechci." Zakroutila hlavou a mírně se ušklíbla. To byl její humor a ač se mu většina lidí nesmála, bavilo ji to. Byl to její způsob, věc, kterou byla výjimečná, ač takových by se našla ještě spousta. Přehršel. Když ji ze sebe tak neomaleně shodil, mírně se zamračila, ale nijak se nevzpírala a prostě zůstala ležet tak, jak dopadla. Jednak se jí nechtělo hýbat a taky -mhh, to je možná i všechno. "Věřím, že kdybych neměla tak tvrdou matraci, taky by jsi mi s radostí lezl do postele." Pronesla hraně dotčeně, přičemž se jí dokonce i povedl tón. Nijak nehleděla na jejich stávající polohu, jen, když jí foukl na krk, mírně se zachvěla, ale to jen proto, že jí instinktivně proběhl mráz po zádech a naskočila husí kůže, ale jen takový ta povrchová. Necítila se nějak... jinak. Ač se tak občas, na první pohled, s tím sladkým kukučem zdála, nebyla z těch knihomolek zalezlých bůhví kde, ke kterým se nikdy nepřiblížil kluk ani takhle mizerně. "No a co? Stejně mě máš rád." Uculila se skoro jako to neviňátko a natočila na něj hlavu, když si zase lehl. Pro klid na jeho duši se tedy posunula kousek bokem, aby pan měl více místa. Ale vždyť on teď ještě stejně nebude spát. Snad.

Zasmál se společně s ní. ”Pro tu lásku ke mně by jsi se k tomu určitě uchýlila, protože mě máš hrozně moc ráda a naprosto mě miluješ, protože mám tak boží postel.” Zasmál se ještě o něco více. Podrbal se na tváři a zahleděl se na strop ”Kdybych byl kniha, tak by lidi odhalili má nejhlubší tajemství o kterých víš jen ty a já. Nikdo jiný o nich neví, nevěděl a rozhodně vědět nebude. Jinak bych to z něho vymlátil, aby na to zapomněl.” Uchechtl se a vzpomněl si na včerejší hod nějakého kluka co si ho dobíral do popelnice, která byla hned vedle restaurace - určitě si člověk domyslí co v ní tak mohlo být. Pak ten jeho výraz byl k nezaplacení. Ani si ho nestihl vyfotit, protože z restaurace vyběhl nějaký týpek a začal po nich řvát, že zavolá policii a všichni budou tam, kde slunce nesvítí. ”To zní jako pozvánka.” Uchechtl se a na tváři nechal svůj lišácký úsměv. ”Co kdybych se netrefil a vlezl k tvému bratránkovi? Co by asi řekl, kdybych mu oknem vlezl do ložnice.” Zasmál se. Už dlouho uvažoval o tom, že by Brook navštívil. Spíše přepadl, protože by neměla ani ponětí. Byla by to jako taková ta filmová tajná láska. Kluk vleze oknem holce přímo do postele a už to jede. Jen tady by se asi vynechala ta postel. A ta láska a kluk snů. Prostě všechno. Ovšem, kromě kluka a holky, kteří mezi sebou nic nemají a ani mít nebudou, protože to naprosto nepřipadá v úvahu. Asi, možná, nikdo neví. Už několik lidí se ho ptalo zda ji už někde.. Doma přemýšlel o tom jak ji mile vystrnadit, ale pak by se nudil a asi by si pak s nikým nepovídal. Hold si ji tady zase asi nechá přes noc s tím, že určitě spadne z postele a přespí zbytek noci na zemi, protože ho zase Brook skopne dolů nebo ho nějak z postele vystrnadí a nepustí ho tam. ”To je fakt. Kdybych tě neměl rád tak nevím jaký by to byl život.” Zasmál se a podíval se na ni. Posadil se na posteli a přehodil nohy přes okraj. ”Nedáš si něco k jídlu? Ovšem pokud něco najdu v lednici.” Zasmál se a podrbal se ve vlasech.

"Lásku k tobě?" Teatrálně vyprskla smíchy ve snaze ho naštvat, nebo alespoň trochu zmírnit jeho ego načechrané jako Pávovo peří. Její smích by se dal připodobnit k hyeně, nebo něčemu jí podobnému. Nebo prostě k Brooklyn Turnerové. "Miluju tu postel, víš, jak by bylo divný, kdybych milovala tebe?" Pozvedla tázavě obočí za předpokladu, že mu to alespoň trochu bude docházet a pochopí, kam tím směřuje. Protože by bylo vážně nadmíru podivné, kdyby ho po tom všem, co o něm ví, milovala. Byl tak trochu jako teplý kamarád, milovat by ho nemohla -asi. Nebo mohla, ale to raději tak tajně, jak jen to jde, aby se to nedozvěděl. Nicméně to možná ani nehrozilo. Možná. "Tak to buďme rádi, že ty kniha nejsi, protože kdokoli, kdo by ji přečetl do konce, by se asi psychicky zhroutil tak, že by jsi z nich ty vědomosti o tom, co četli ani vymlátit nemusel." Šibalsky se usmála a zapřemýšlela, že v tom případě je vlastně neskutečně silný jedinec, jelikož se ještě nezbláznila i když tu Ethanovu pomyslnou knihu přečetla do konce. Věděla o něm víc věcí, než by člověk s relativně zdravým rozumem měl. Ale zřejmě jí jen chyběl pud sebezáchovy, což není žádná novinka. "Asi by moc nadšenej nebyl, protože poslední dobou tam furt skáče po všem možným s nějakou novou holkou, kterou měl původně zaučit, nebo co. Nahh, ale víme známe, můj bratránek je prase a ojede všechno, co je opačnýho pohlaví." Odfrkla si docela vztekle, ale hned se jí na tváři zase objevil úšklebek, když si představila, jak je tam Ethan vyruší a jak ho její bratranec jen žene ven. Možná je škodolibost nepěkná vlastnost, ale k tomuhle by si přinesla popcorn. Při jeho poznámce o tom, že kdyby ji neměl rád, neví, co by to byl za život, se jen hrdě usmála a povytáhla bradu nahoru. Když se zvedl a prohodil cosi o lednici a jídle, mírně se zasmála a sama vstala. "Čekáš na zázrak? Když v ní nic nebylo včera, nic v ní nebude ani dneska." Prohodila, načež ho obešla a zamířila ke stolku pro mobil, ze kterého vytočila číslo. "Zveš nás na pizzu, jakou chceš?" Povytáhla tázavě obočí a otočila se na něj.

Podíval se na ni a přemýšlel o co se asi snaží. Asi se snaží vyvést Ethana z míry nebo ho nějak naštvat. Třeba by mohl hrát toho zlého. ”Co ti přijde k smíchu? Mně tady teda nic k smíchu nepřijde.” Jeho pohled nabral jiný směr. Tvářil se chladně, naštvaně a vražedně. Měl takové štěstí, že dokáže rychle měnit své nálady a výrazy díky těm jeho šikanátorským zkušenostem a pak říkáním, že nic takového neprovedl a těch smutných pohledů a tak. Pozvedl obočí když začala říkat o tom jak by se lidi hroutili a Ethan by je nemusel mlátit. Chvilku přemýšlel co to ta holka mele, ale pak vyprskl smíchy když se zmínila o bratránkovi. ”Tak to si děláš srandu ne? To ani já neojedu všechno co se dýchá. Ale měla by sis dávat pozor. Pokud má muž co píchá všechno možný a pak nebude mít dostatek sexu tak skáče i po rodinných příslušnících.” Vysvětlil jí. Je to tak a je to pravda, protože správný muž by se měl vyprázdnit maximálně jednou za dva dny. Protože pak má člověk tak plný koule, že by s obsahem naplnil celý obrovský bazén. A pak když to jde ven tak chudák holka trpí. ”Pokud chceš tak dám tvému bráchancovi lekce o tom jak se správně postarat o drahou polovičku a jak z ní nevypíchat duši hned po prvním setkání.” Otřel si menší slzu z oka a sledoval ji jak procházela kolem něho k telefonu. Chvilku na ni zíral jako vyvoraná myš, než mu došlo co vlastně říká. Takže chce něco k jídlu? Je něco málo po půlnoci a kousek je nonstop kebab.
Stoupl si a vzal jí telefon z ruky. Hodil ho na postel a stoupl si naproti ní. ”A co jí takhle někam? Třeba kebab. Mají kousek odtud otevřeno.” Ušklíbl se a podíval se ven z okna. Venku se nějak zatáhlo a začal tam foukat vítr. Promnul si spánky a zatáhl žaluzii, aby nemusel koukat na to co se děje tam venku. Natáhl se zpátky pro telefon a nacvakal tam číslo rychlého občerstvení. ”Něco vyber a objednej to.” Začal chodit po pokoji a zvedat různé kusy oblečení zda by nenašel peněženku. Našel ji a podíval se do ní. Ještě nějaký peníze tam měl tak to může v klidu zacálovat.

Na jeho prvotní otázku ani nemusela odpovídat, protože předpokládala, že ten jeho rádoby zkázonosný kukuč je zhruba tak vážný, jako lenochod visící na stromě hlavou dolů. Pěkné přirovnání, za to se musím pochválit. Ač zcela nevtipné, stejně má něco do sebe a protože jsem to řekla, je to automaticky pravda. Ještě aby ne. "Na tom něco bude!" Významně zvedla ukazováček s teatrálním výrazem, jako kdyby se jí nad hlavou rozsvítila žárovička a přinesla kupu skvělých nápadů. "Mě, ani bratránka jsi zatím neojel." Spokojeně se usmála a založila ruce na prsou. Jen aby ho moc nevyprovokovala a tento seznam se o jednoho nezúžil. Vadilo by jí to? Těžko říct, možná ani tolik ne. A proč? To je otázka! "Neboj, zamykám si dveřea v nočním stolku u postele mám pistoli, kterou mi sám dal -a pro tvou informaci, ano, umím ji používat." Oznámila a znovu nepatrně, pyšně pozvedla bradu, protože si zkrátka přišla jako velká holka, když vlastnila zbraň. "Netřeba, stejně by tě neposlouchal, věř mi, neposlouchá ani mě, když se ho snažím usměrnit. Fakt si myslíš, že sem za tebou lezu skoro každej večer jenom kvůli lepší posteli?"  Povytáhla pobaveně obočí, načež si protáhla poněkud nepříjemně ztuhlá záda. "Kebab? Vždyť to nejím! Už by jsi to měl vědět." Věnovala mu jakýsi vyčítavý pohled a zamračila se. Vyloženě jen pro ten efekt, aby její hraní uražené a dotčené Brook bylo autentičtější. Nakonec se k ní ale dříve sebraný mobil dostal pěkně zpátky a tak vytočila ono číslo na pizzerii a dala se do objednávky. Samozřejmě vzala dvě, protože se nehodlala s Ethanem dělit. Poté hodila mobil na postel, na kterou se sama po opětovném protáhnutí svalila.

”Určitě jo.” Zasmál se a sledoval co zase hodlá dělat. Vypadala jako Einstain když ho napadla nějaká ta vadná rovnice. Musel pozvednou pobaveně obočí, protože tímhle ho fakt odrovnala. ”Hele jo? Nezakřikni to, protože mě znáš.” Ušklíbl se a díval se na ni. Kdyby nebyl tak línej tak by už pravděpodobně po ní skočil, ale mírně se i bál toho, že by o ni přišel a už by si neměl s nikým povídat a dalšího takového člověka by asi hledal hodně těžko a zase než by mu člověk začal věřit a povolil mu ty výhody, která už má Brook. Ani ho nepřekvapovalo, že se zamyká, ale překvapilo ho, že má zbraň. ”Tak to, abych zrušil plány o tom, že tě přepadnu u tebe v pokoji.” Zasmál se a poslouchal ji jak mluví o tom, že by Ethana ani Brook neposlouchal a prostě by furt ojebával všechno možné. ”Tak to jsi v háji, protože to není moc dobré. A myslím, že pokud si nebudeš dávat pozor tak si na tebe určitě udělá zálusk a třeba ti tu zbraň schová dřív než dojdeš domů.” Pokýval hlavou v tom smyslu, že ji lituje a určitě mu bude chybět kdyby se už nikdy nevrátila k jeho posteli. ”Počkej, takže sem chodíš i kvůli něčemu jinému než je jen postel? A kvůli čemu?” Uchechtl se a pak smutně, samozřejmě jen na oko, sklopil pohled. ”Omlouvám se. Už se to víckrát nestane.” Vydechl a podíval se na ni se “smutným” pohledem.
Navlékl na sebe nějaké náhodné triko a natáhl se po peněžence. ”Tak tady počkej já jdu dolů. Zatím vyber třeba nějaký film.” Podíval se na ni a protočil nad ní oči když ji viděl jak se zase válí. Došel ke dveřím, které otevřel a zase za sebou zavřel. Seběhl dolů, aby mohl počkat na auto až dorazí s jídlem. Asi po čtvrt hodině nikde nikdo, až pak se všiml, že auto stojí na konci ulice. Vydechl a v tom největším dešti se rozeběhl k autu s jeho objednávkou, kterou spíše objednávala Brook. Vzal si od něho dvě pizzy, zaplatil a rozeběhl se zpátky k domu. Cestou o ohodil řidič, který mu před chvilkou dal pizzu. Prostě projel louží takže je ještě víc mokrý než může být. Doběhl ke vchodu, odemkl a vyběhl schody nahoru k bytu. Za ním se tvořila cestička vody jak z něho kapala. Odemkl dveře bytu a vešel dovnitř. Mokré vlasy mu padaly do obličeje. Vešel do ložnice a položil krabice na postel. ”Nic neříkej.” Podíval se na ni takovým tím pohledem, aby fakt nic neříkala. Přesunul se do koupelny, která byla hned vedle. Sundal si triko, které hodil přes vanu a natáhl se pro ručník. Hodil si ho na hlavu a přesunul se zpátky k Brook.

Její úsměv nabyl poněkud potměšilého rázu, takže se teď usmívala, jako kdyby měla něco za lubem, což tedy určitě neměla -možná. Asi ne. Spíš asi než ne. Spíš asi ano. No nevadí -tohle se odloží. "No jo, to je fakt. Co když mě jednou zatáhneš do lesa -určitě rád sbíráš houby, ale upozorňuju tě, že já s tebou na houby, ani na houbičky chodit nebudu, páč na mechu se mi to fakt dělat nechce. Jsou tam mravenci, nahh." Zkřivila rty do znechuceného výrazu při zmínce o mravencích. To jí úplně zkazilo chvilkovou náladu -hned na to tedy přestala myslet, protože ztrácela i chuť a zo byla pizza v dohlednu. "Přepadneš?" Povytáhla pobaveně obočí -protože kdyby něco potřeboval, tak by ji třeba nemusel přepadávat, že ano. If you know what i mean. Ale to už jsme zase u lesa. "Probohy, Olíku, neplánuj tu něco, co se nestane. K žádnýmu incestu nedojde, já vím, že by jsi u toho rád byl, ale ne, fakt ne." Teatrálně rozhodila rukama a naoko se zamračila, aby bylo to její hrané naštvání autentičtější. Ne, že by ji štvalo, že ji tady Ethan shipuje s jejím bratrancem, ale -jo počkat, ono jí to docela vadilo. Ale jen tak v mezích, že by se tomu zasmála a dala mu takový lehounký pohlavek pro vyučenou. Nebo tak něco. "Chci se trochu vyspat, s bratrancem ve vedlejší místnosti to nejde -jo a taky jídlo zdarma." Zazubila se a provokativně na něj našpulila rty -což poslední dobou dělala nějak často, asi to okoukala z nějakého filmu. Na jeho omluvu s úsměvem kývla a potom už se jen mávnutím rozloučila, když odběhl pro tu pizzu. Vytáhla počítač, do kterého se následně vloupala a dala se do hledání filmů. Trvalo to docela dlouho, protože byla hrozně nerozhodný člověk, tak se rozhodla to zúžit na několik hororů a nechat to na Ethanovi. Když konečně došel, otočila se na něj a v tu chvíli se jí po tváři rozlil pobavený úsměv. "Co se-" Přerušil ji však větou "nic neříkej" a tak už mlčela, jako hrob. Potom zmize v koupelně, odkud následně vyšel s ručníkem na hlavě a bez trička. Vypadal docela vtipně. "Moc se neobnažuj, nebo změníme žánr filmu." Ušklíbla se a poklepala na místo vedle sebe na posteli. "Vybrala jsem několik hororů, ale dál už vybírej ty, já to nenávidim. Na, vem to, já jdu pro vodu. Chceš něco na pití?" Povytáhla obočí v otázce a pousmála se -docela divný, většinou měla takové ty sarkastické, poťouchlé úsměvy.

Jakmile přišel zpátky celý mokrý tak očekával nějakou poznámku, ale kupodivu byla ticho. To se mu nelíbilo a připadal si, že je asi mrtvá, že nic neříká. Dočkal se toho když vylezl a ručníkem na hlavě. ”Neříkej, že by se ti nelíbilo kdyby se před tebou takhle kluk obnažoval normálně.” Uchechtl se a podíval se na ni očima šelmy. Sledoval jak klepe na místo vedle sebe. Jen protočil oči a natáhl se pro suché kraťasy. ”Nehodlám mít mokrou postel.” Ušklíbl se a zase zaplul do koupelny - kde to jak se sušil popisovat nemusím. Navlékl si na sebe drsné a suché kraťasy s želvama. Vyšel z koupelny a hodil po ní ručník. ”To se nebojíš, že bych tam pustil něco perv?” Uchechtl se a svalil se na postel. Položil si na sebe počítač a začal tam něco vybírat. Projížděl a nějak žádný horor ho nezaujal. Ale proč si nevybrat horor a nějaký žánr do toho? Sice to nesmí být nic přeslazeného a hodně přeslazeného, proto to chce něco mezi tím. Dlouho přemýšlel a hleděl na monitor dokud ho něco netrklo. Mohl by pustit Silent Hill. Jednička je nic moc, ale dvojka už za něco málo stojí. Najede kurzorem na odkaz a klikne. Nějakou chvilku se proklikává skrze reklamy, ale pak se na chvilku zastaví. ”Jestli chceš tak v lednici je pivo nebo cola. Něco tam vem,” Křikl za ní a zase se začal proklikávat skrze reklamy. Už to vypadalo, že je skoro u konce. Už i viděl jak se video načítá a už to začíná, ale najednou se to stoplo a vyskočilo další okénko s reklamou. Čekal by něco na nějakou hru, ale tohle začalo řvát na celý byt a začaly tam znít velice krásné zvuky. Zvuky krásné pro muže, kterým se tyhle věci líbí. Ethan si vylekal, protože to nečekal a hned zaklapl počítač. Zhluboka se nadechl a pak zase vydechl. Promnul si oči a přemýšlel zda jsou lidi normální, že tam dávají takové reklamy, ale asi ne. Co jiného by se dalo čekat. Znovu otevřel počítač a znovu se to ozvalo. Okamžitě tu stránku zavřel a podíval se do okna, které bylo mokré od deště. Venku asi stále pršelo a sousedi asi musí být celý šťastní. ”Holka dělej rychleji! Jinak to začnu bez tebe.” Křikl za ní do kuchyně, aby si pohla.

"Hmm, na tom něco bude. Jenomže to by se přede mnou musel obnažovat kluk, jak už jsi říkal, ne ty Ethane. Opravdu pochybuji o tvém zdánlivém pohlaví, protože podle mě jsi hermafrodit. Jo, Olie, už tu z tebe dělám šneka!" Rozhodila rukama a bezděky se rozesmála. Nějak ji bavilo to vtipkování na Ethanův účet, protože věděla, že věděl, že věděla, že věděl, že by ho nikdy nějak záměrně nechtěla naštvat -teda chtěla, ale ne vytočit a rozhodně většinu věcí nemyslela vážně, čehož si určitě také byl vědom. A jestli ne, mohla začít pochybovat i o jeho mozkových buňkách a ne jen pohlaví. "Protože Olie, vypadáš jako jedna moje dávná kamarádka z Aeropolis, ale s kratšíma vlasama." Podotkla na závěr, samozřejmě s ironií v hlase, protože žádnou takovou holku neznala. Její tvář zdobil pobavený úšklebek, kterým propalovala místo, kde se zrovna nacházel.  "Ale no tak, já se vsadím, že by jsi měl rád mokrou postel, možná ne od vody, ale to už je jen takový detail." Zazubila se na Ethana. Její poznámky byly občas možná až moc -moc. Ale jí to pořád přišlo vtipné a věřila, že ani Ethana to neomrzí -ještě nikdy si na to nestěžoval. "Nebojím, protože oba víme, že se to nestane." Mrkla na něj v nějakém náznaku spiklenectví. Prohrábla si vlasy a protáhla se, když už konečně stála na nohou. Ta pizza ji vábila zase zpět na postel, ale ještě chvíli mohla počkat. Vydala se tedy do kuchyně. Po slovech Ethana stočila krok k lednici, odkud vzala colu i pivo. Colu si nalila do sklenky a poté ji vrátila zase do ledničky. Vzala pivo i colu a v tu chvíli se po celém bytě rozlehly... zvuky. Docela ji to překvapilo a v ten moment i vylekalo, takže sebou trochu více trhla, načež jí polovina obsahu sklenice skončila na tričku.
"Ethane Olivere Hawku!" Zasupěla rozezleně a položila obě věci zase na kuchyňskou linku. "Doufám, že máš nějaké náhradní tričko." Křikla na něj z kuchyně a jen, co si dala své tričko dolů, popadla znovu pití a rychle jen donesla do pokoje. Založila ruce na bocích, a naštvaně hleděla na Ethana, zatímco svírala polité tričko colou v levé ruce.

”Jenže nikdo by neměl takové výhody jako mám já a určitě by nikdo jiný neměl tak pohodlnou postel a jídlo zdarma jako to máš u mě.” Obhájil se a pozvedl prostředníček. ”Tím pádem ty jsi malej vypelichanej sklípkan.” Protočil oči a podíval se na ni. Občas má fakt tak debilní keci, ale to je ten důvod proč ji má rád. Protože nikdo jiný by mu takové debilní kecy neříkal. Ona je v tomhle jiná a je dokonce i machr v tom. Nikoho jiného nezná kdo byl měl takové hlášky nebo takové stěry na někoho. Prostě ji za to hrozně žere. ”A já mám jednoho blízkého kamaráda, který má spíše dlouhé vlasy, má debilní kecy.” Napodobil ji a mírně se zarazil. Pozvedl obočí a na tváři se mu narýsoval ďábelský úšklebek. ”Tím chceš říct, že by mohla být mokrá od tebe?” Zasmál se a mrkl na ni. ”To až tak moc začínáš téct?” Stále se smál. Tady si někdo neuvědomil s kým takhle žertuje a kdo by to mohl jednou vzít vážně. A proto by se o takových věcech nemělo s Ethanem vtipkovat. Nastal čas přeskakování reklam a oné hezké reklamy. Kdyby tady Brook nebyla tak by si to tam asi i nechal a všichni ví jak by to asi dál pokračoval. Zaslechl své jméno a musel se zasmát. ”To je asi poprvé co jsi řekla moje obě jména.” Zasmál se a zarazil se když tam naběhla s tričkem v ruce. Udělal takový ten boss face, že před ním stojí holka bez trička a neodpustil si to. ”Chceš si snad dát souboj ve svlékání?” Zasmál se a zvedl se z postele. Prošel kolem ní a svými rychlými reflexy a rychlýma rukama jí rozepl podprsenku, kterou jí i sebral. Hned se otočil, aby ho neobvinila, že se kouká a tak dále jak to tak lidi dělají. Přeběhl do koupelny kde se zamkl. ”Klidně tě v té soutěži nechám vyhrát!” Zasmál se.

"Jo, to je fakt, musela bych si hledat novýho nevinnýho otroka a to je na moc dlouho. Páč ty seš fakt jedinečnej Olie." Zamrkala řasama naprosto nevinně -a tím více provokativně. ALe to byl samozřejmě záměr. "Neřekla bych, že vypelichanej, mám víc vlasů, než ty, ale fajn, stejně jsem na tom furt líp než ty, ale to není žádná novinka." Tvář jí zkřivil úšklebek, který se za ten večer objevoval nějak podezřele často. To ale příliš neřešila, jelikož důvod nebyl -jo a taky si to neuvědomovala, ale to je zase jiná věc. "Hmm." Naoko se zamyslela a hladila si pomyslný vous. "Tak takovýho neznám." Zakroutila nakonec hlavou a pokrčila rameny, jako kdyby vůbec nepochopila jeho narážku. Hned na to se ale zase usmívala od ucha k uchu, jak jí bylo zvykem. "Ale Olie, už jsem ti říkala, že seš jako šnek, to ty tu ze mě vlhneš!" Zase ten známý, potměšilý úšklebek, který nevědomky vykouzlila. Už zase. Ale koho to zajímá, že? "Jo, protože mě ty tvoje zvuky tak vylekaly, že jsem málem vyskočila do stropu, přičemž jsem si polila tričko." Zamračila se a ruce založila prozměnu na bocích. "Já věděla, že seš ze mě vlhkej, ale až takhle?" Káravě zakroutila hlavou a mlaskla. Po jeho poznámce se na něj trochu nechápavě podívala, jenomže to už stál zase za ní, rozepínal jí podprsenku a potom v minutě utíkal do koupelny. Automaticky ruce přitiskla k hrudi a v prvé řadě zkontrolovala, jestli nejsou roztažené závěsy. Naštěstí, první pohroma zažehnána. "Ty blbče Olie! Co kdyby byly roztažený závěsy, to fakt chceš aby si nade mnou leštil bambus nějakej staříček?" Zařvala na něj do koupelny a rychle se jala hledání nějakého trička v jeho skříni, které nakonec i našla. "No nebudu ti lhát, bez podprsenky je to docela nepohodlný, ale to je jedno, hlavně že je tu to jídlo." Pronesla tak, aby to mohl Ethan slyšet a padla na postel, načež si na klín přitáhla svou krabici s pizzou. "Ethane, tak vylez, neudělej se nad mou podprsenkou!" Křikla za ním se smíchem.

”Takže pokud mě bereš za otroka, tak si nezapomeň pořídit pouta, obojek a vodítko.” Zasmál se a podíval se na ni. Dneska se nějak až podezřele usmívá a to se mu moc nelíbí. Nejen. že je to nezvyk, ale je to i trochu děsivé. Pozvedl obočí, už ho začíná trochu štvát, že ho přirovnává ke šnekovi. Já, ale z tebe nevlhnu.” Protočil očima, ale hned na to se zasmál. ”Teču z tebe jako vodopád.” Podíval se na ni a pousmál se. ”Kdyby to byli tvoje zvuky, tak by jsi mluvila jinak. Uchechtl se a mizejíc do koupelny se směje. Prohlíží si daný objekt, který drží ve svých pařátech a přemýšlí jestli je má fakt tak malý nebo se mu to jenom zdá. Drbal se na hlavě a různě ji otáčel. ”Neboj se. Tady v okolí žijí buď jen ženy nebo homosexuálové. Nemusíš se bát.” Zasmál se a vylezl z koupelny. Díval se na ní a na prstě mu vysela její podprsenka. ”Nevěděl jsem, že máš tak malý prsa.” Uchechtl se a odhodil jí někam do prostor bytu. Přesunul se vedle ní na postel a vzal svou krabici pizzy. Vytáhl jeden kousek a zapnul film, který už tam byl připravený. Zakousl se do pizzy a sledoval film. Potom přejel pohledem na Brook a na tváři se mu objevil liščí úsměv. ”Asi bych ti měl říct, že tohle triko používám když si to s někým rozdávám.” Zasmál se a ukousl si další kousek.

"Jsi otrok, ne pes." Zasmála se a pohodila vlasy, jako kdyby to mělo nějaký zvláštní efekt, nebo význam, ale prozradím vám -neměl. Při jeho poznámce se rozesmála, protože jí to z nějakého důvodu přišlo hrozně vtipné. Což jí připomnělo -docela ráda by si zaplavala. Jenomže to nechá na jindy, třeba až bude někde u moře. "Moje zvuky by byly daleko lepší!" Křikla za ním a prudce se otočila. Viděla Ethana vbíhajícího do koupelny, který si zjevně zachoval alespoň částečný pud sebezáchovy. "Olie, já věděla, že jsi žena, nebo minimálně homosexuál!" Zajásala naoko radostně a teatrálně rozpřáhla ruce, jako kdyby ho chtěla obejmout, jenomže hned na to je zase stáhla podél těla. Při poznámce o jejím poprsí se zamračila a hlavu otočila na druhou stranu od něj, načež se zakousla do pizzy. "To se ti zdá, protože seš zvyklej na přeplastikovaný holky z kdoví čeho." Protočila očima a ač si to až tolik nepřiznávala, cítila se docela dotčeně -nikdo si nikdy nestěžoval! Podívala se zkoumavě na tričko, které měla na sobě a poté pokrčila rameny. "Alespoň jednou si odpočine." Jedovatě se pousmála a poté se podívala na Ethana. "Tak počkat, ty s holkama spíš v tričku? Pff."

”Neříkej, že by jsi nebyla ráda, kdybych jedno z toho byl.” Zakřenil se a podrbal se na hlavě když si představil jak by vypadal jako holka. Pokud by vypadal jako Brook tak klidně, ale pokud jako nějaká se kterou spal tak potěš Boha. Homosexuál být nemůže protože spává jak s holkama tak i s klukama. Zvláštní být toto stvoření. Obvykle by nad klukama opovrhoval, ale když jde do nouze a holek je málo tak jedinou nadějí pro užití jsou kluci. ”No jistě. Myslím, že v tomhle městě žádná taková není.” Pokrčil rameny a všiml se jejího dotčeného obličeje. Dlouze vydechl a šťouchl ji do tváře. ”Náhodou, co je malý to je roztomilý.” Zasmál se a přejel pohledem k filmu, který nějak nevnímal. Dalo by se říct, že ho vnímá, ale nějak to stále nepochytil. ”Nemám ho na sobě, protože mi ho vždy sundají a pak skonči pod nima takže se na něj vždycky udělají.” Vysvětlil, aby nedošlo k nějakému nedorozumění, ale myslím, že holka si to nějak domyslí. ”A myslím, že jsem ho po včerejšku ještě nevypral.” Ušklíbl se a podíval se na menší světlí flek na triku.

"Ne, fakt ne, jako kamarádka by jsi byl příšerná blbka." Významně se na něj podívala, jako kdyby pobrala všechnu moudrost světa a s teatrálností se zhluboka nadechla -bůhví, proč všechno, co dělá, vypadá jako nějaké divadlo. Vážně by to ale bylo příšerné, navíc vůbec nebyl ten typ. Takže pradon Ethane, ale holka z tebe asi nebude. Vrhla po něm trochu vražedný pohled, ale hned na to se zase oztáhl do úsměvu, když ji zase něco napadlo. A samozřejmě to nebylo nic dobrého, což už při tom poťouchlém úsměvu muselo jít vidět, ale zvykejte si."Takže v tom případě je tvůj malej kamarád tam dole v kalhotách taky roztomilej." Rozzářila se jako nejjasnější sluníčko, načež jí hned nad hlavou začala kroužit svatozář -samozřejmě pomyslně, protože kdyby se tak doopravdy stalo, asi by to bylo hodně divné. Nehledě tedy na to, že se už začala navážet mimo jeho počáteční vrstvu ega, ale i do výše zmiňovaného kamaráda. Tak i tak, snad mu to ego příliš nesrazila -vlastně určitě ne. Vždyť to byla sranda, jako vždy, ne? Znechuceně se na něj podívala a zatřásla hlavou. "Ne, fuj, ne, Olie, to si nechci ani představovat, mlč už, udus se tou pizzou, hlavně sklapni!" Sebrala nejbližší polštářek a praštila ho jím přes obličej. Poté stále znechucený pohled přenesla na tričko, které měla na sobě, setřásla ze sebe krabici s pizzou a přesunula se k jeho skříni. "Fajn, Olie, doufám, že je to celé jen jeden velký vtip, aby jsi měl šanci mě vidět nahou, když se budu převlíkat, protože v tom případě bych ti tu radost i udělala, ale protože jsem docela naštvaná, tak se kruci otoč, nebo bude tvůj malej kámoš trpět při střetnutí s mým kolenem." Zamračila se a podívala se na něj přes rameno, načež se začala přehrabovat ve skříni. Jakmile do ruky vzala nějaké šedé tričko, vyslékla si to zneuctěné a oblékla si toto. "Což mi připomíná, Olie." Otočila se na něj a hodila po něm ono zneuctěné tričko. "Mám si brát osobně, že jsi se se mnou ještě nepokusil spát, nebo je to jen projev dobré vůle?" Povytáhla tázavě obočí a zaplula zpět na své místo.

”Mě snad sleduješ, že víš o jeho velikosti?” Pozvedl obočí a zakroutil hlavou. ”Jestli jo tak se začnu bát chodin ven a na záchod.” Udělal zdešený výraz, protože prostě chtěl. Přijde mu to trochu divný, ale pak se mu zase na tváři objeví úsměv. Normálně se jenom usmívá. Když někoho šikanuje tak se tváří neutrálně a dělá si z něho srandu a sráží mu sebevědomí. ”Víš jak je nádhernej pocit když tu holku klátíš a ona se pak pod tím návalem udělá?” Zasmál se, protože mu přišlo hrozně vtipné její znechucení. Když je člověk blbej a představí si to, tak se nesmí divit. Jenom pokrčí rameny a otočí hlavu když se na něho podívala, ale jakmile se otočila zpátky tak svůj pohled zase na ni zaměřil. Přejel ji pohledem od hlavy k patě a zase zpátky. Sice ji ještě nepřefiknul, ale proč se na ní aspoň nekoukat? Aspoň si bude moc užívat ten výhled. ”Promiň, ale tohle pravda zrovna je. Sice pro tebe nepříjemná, ale co člověk nadělá.” Uchechtl se a hodil triko, které po něm hodil někam do prostoru pokoje. ”Ber to tak, že to nejlepší na konec nebo tak, že tě mám rád a nechci tě zatím ještě přefiknout.” Vysvětlil s vážný pohledem, ale pak se zakřenil a podíval se na ni. ”Ovšem pokud chceš tak svůj názor naprosto změním a budeš si to moc vyzkoušet.” Zasmál se.

"Jasně Olie, je to náplň mého života." Zcela upřímně a od srdce se zasmála takové neskutečné absurditě a zakroutila hlavou. "Jenom tu mám rozmístěný kamery, víš jak." Protočila očima, -ale nijak zle, v takovém tom smyslu 'no to určitě,' takže vlastně v takové té zábavné formě, ještě s úsměvem na rtech. Ale to je vlastně docela jedno. Věnovala Ethanovi další znechucený pohled a krčila nos. "Ne, nevím, já holky neklátím." Odfrkla si a tak tak překonávala chuť po něm hodit něco dalšího, jenomže ji nějak nenapadalo nic, co by šlo a tak, protože byla líná přemýšlet, nebo se natahovat pro něco trochu dál, nakonec to vzdala a jednoduše mu hrábla rukou do vlasů, takže mu zničila ten ledabylý účes, který měl. Nakrčila obočí a nesouhlasně zavrtěla hlavou. "Seš nechutnej, Olie." Poznamenala a natáhla se pro sklenici s colou. "To je něco jako tvoje tričko štěstí, Olie? Vezmeš si ho pokaždé, když vyrážíš do ulic někomu zkazit dětství?" Zeptala se velmi zarmouceným hlasem. Ve skutečnosti to ale bylo smutné. Ethan neměl žádnou vážnou známost a pomalu tu znásilňoval chudáčky holky. A kluky. Ale to už je jiná."Jo a mimochodem." Natáhla se znova ke stolku a sebrala plechovku, kterou podala Ethanovi. "Tobě jsem vzala pivo, protože doufám, že je ho tam dost na to, abych tě opila a byla s tebou větší zábava." Zazubila se a vzala si druhý kousek pizzy. "Zatím necítím, že bych planula touhou po tobě, až to přijde, dám ti vědět." Zazubila se a poukázala na počítač. "Tak pustíš to už, nebo budem čekat sto let?" Sledovala zastavený obraz na monitoru... ten počítač byl vlastně příčinou celého tohoto divadýlka.